27.5. 2010 jsme jeli s paní učitelkou Maralíkovou na Hukvaldy.

Cestovali jsme autobusem. Nahoru jsme se dostali zkratkou. Potom jsme se šli občerstvit. Pak se nás ujal kastelán. Po prohlídce jsme navštívili lišku Bystroušku, pak na zmrzlinu a domů.
Radek Tannert, 3.ročník


CO JSEM SI ZAPAMATOVAL Z VÝLETU NA HUKVALDY
Hukvaldy jsou třetím největším hradem České republiky. O Hukvaldech se vypráví mnoho pověstí a bájí, např.: O zazděném preclíkáři, O zlatých hodinkách , Proč je voda na Hukval- dech dražší než víno. Hukvaldský hrad byl několikrát opuštěn. Sice nebyl nikdy dobyt, ale po válce, když už nic nehrozilo, tak dvakrát hořel. Poprvé hořela jen malá část hradu, ale podruhé to už bylo o něco horší – shořely brány, které poté spadly. Stejný osud se stal i hradbám a celému hradu. Dnes je už tento hrad přestavěn na bezpečný. Také mnohé věže a stavby byly zbořeny a přestavěny. Namísto padacích mostů jsou dnes kamenné. Věřte nebo ne, ale na tomto hradě straší. Obora kolem hradu byla využívána na lovy a k lovu se potřebují psi a psi na hradě byli též. Žili ve velkých korytech (asi metrových do hloubky). Tento obrovský hrad byl díky malým okýnkům, z kterých se střílí (nazývají se bašty), množství bran a padacích mostů , nedobytný. To jsem si zapamatoval z prohlídky hradu 27.5.2010.
Mikuláš Pchálek, 3. ročník


ZLATÉ HODINKY V HUKVALDSKÉ STUDNI – pověst
To byla jednou jedna studna. Jednoho dne k ní přišel turista, kterému do ní spadly zlaté hodinky. Kdo mu ty hodinky vytáhne, sto zlatých dostane. Hodně odvážných se o to pokusilo, ale nikomu se to ještě nepodařilo. Možná, že je ještě někdy uslyšíte tikat.
Klára Slavíková, 3.ročník